O domácím násilí se špatně píše, natož mluví. Často se na chvíli rozbouří vlny teprve až ve chvíli, když se něco stane. A to jen na chvíli, protože pohoršení, zděšení a odsouzení násilníka dřív anebo později přehluší „Má, co chtěla, a proč neodešla?“ Je těžké něco vysvětlovat člověku, který domácím násilím nikdy neprošel. Ať si myslíte cokoliv, slovo násilí nikdy nepředstavovalo nic dobrého a rozhodně není správné o něm nemluvit.

Dá se vyhnout domácímu násilí?

Žádná žena nešla do vztahu s ideou, že bude nějak týrána, naopak měly vizi o lásce. Jenže ta se časem poněkud zvrhla. Domácí násilí má mnoho podob, a čím více inteligentní je násilník, tím i jeho týrání je více rafinované. Co to znamená? Viditelného mlácení se dopouští pouze ten, který se již zcela oprostil jakýkoliv skrupulí, aby k tomu došlo, musela nejprve proběhnout první facka a ještě dříve manipulace, diktátorství, šikana, psychické týrání, vydírání a zastrašování.

Ubližovat člověku jde mnoha různými způsoby a nemusí jít přitom o rány, kopance a zavírání. Nebezpečné na tom je, že původně zamilovaný člověk je postupně umně násilníkem zpracováván a přesvědčován o náhodě, jediné pochybení (které se již NIKDY nezopakuje), je vmanévrován do pozice, že za situaci může sám (kdyby ho neprovokoval…svým chováním, sukní, úsměvem, prostě čímkoliv). Násilník oběti postupně a nenápadným způsobem (krok po krůčku, kdy postupně zachází dál a dál), vymyje mozek, aniž by si toho povšimnula. Oběť pak už jen cloumá strach, bezmoc, pocit naprosté nuly a bezvýchodnosti, kdy chce mít už jen svůj klid a je proto ochotna udělat vše.  U mnoha týraných se dokonce objeví dojem, že vše, co se děje, je správné a oni si takové zacházení zaslouží. Jen pouhá 2 % se po takové masáži dokážou opět postavit na své nohy a vyrvat se z područí.

 

Domácí násilí v Česku

V poslední době máme dojem, že násilí kolem nás roste. Zjistilo se, že domácí násilí osobně prožilo víc než 40 % žen a podle posledních průzkumů si jím vloni prošla každá druhá žena. Domácí násilí se ale týká i dětí, mužů a v poslední době také seniorů. Narůstá však skutečně míra násilí? Ne, ve skutečnosti dochází jen k jejímu většímu odhalování. I přesto je toto číslo hrůzostrašné a nic moc dobrého nevěstí.

 

Umíme se bránit?

Víte, kdy říct: „Už dost!“?  Je to těžké, ale jediné východisko je zarazit násilí hned v počátku, a to nekompromisním nepřijetím omluv násilníka. Žádné další šance, příště si totiž troufne víc.

Co dělat, když se to stane? V první řadě otevřít okna, ať to je slyšet, křičte, mluvte, volejte o pomoc, volejte policii, a i když je vám bráněno, nechte telefon vyvěšený a mějte promyšlenou únikovou cestu. Nebojte se se svým trápením obrátit na odborníka, může jím být váš lékař, policie, intervenční centrum anebo Azylový dům pro oběti domácího násilí. Kontaktovat také můžete i Bílý kruh bezpečí na telefonním čísle: 251 51 13 13. Důležité informace pak naleznete i na webových stránkách: www.donalinka.cz.

 

Foto: Freerangestock.com


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu pod tímto článkem jen za 70 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
Share