Vzteká se vaše dítě, když nemá, co by chtělo? Křičí, rozčiluje se, vynucuje si, aby se vše dělo podle něj? Děti se v jistém věku snaží být středem pozornosti. Uvědomují si svou identitu, své potřeby, a jdou tvrdě za svým cílem. Jak zabránit tomu, aby z nich vyrostli rozmazlení tvorečkové myslící sami na sebe?

Odmalička učte své děti jistým pravidlům. Jasně stanovte hranice a dbejte na jejich dodržování. Děti lstí často dosáhnou svého. Nedopusťte to. Je lépe, když dítě ztropí ostudu, lehne si na chodník, začne křičet, než abyste ustupovali. Protože pokud ustoupíte jednou, dítě si postup zapamatuje a bude ho uplatňovat pokaždé. Možná vám vaši nekompromisnost okolí vytkne, vy však mějte na paměti, že jednáte v zájmu dítěte.

 

Když si nevíte rady

Pokud se vám výchova vymkne z rukou a dítě je nezvladatelné, máte možnost nápravy. Dochází k tomu především v období kolem desátého roku dítěte, kdy pomalu přichází puberta, nebo později. K drobným výchovným problémům se přidávají také krádeže, absence ve škole nebo agresivita.

Pak je na čase požádat o pomoc odborníky. Pediatr vašeho dítěte vás nasměruje na vhodného psychologa, nebo na různá střediska výchovné péče, která jsou ve větších městech. Psycholog vás vyslechne, případně navrhne vhodnou terapii. Ve střediscích výchovné péče pracují odborní etopedové. To jsou odborníci zabývající se poruchami chování. Zhodnotí situaci, navrhnou vhodný postup, případně při vážnějších problémech navrhnou umístění dítěte v ústavu. Pobyt je většinou osmitýdenní, někdy i delší. Během něho si dítě uvědomí své prohřešky a naučí se zvládat hněv, vztek a jiné negativní projevy svého chování.

 

Buďte svému dítěti příkladem

Pamatujte také na to, že vaše chování by mělo být pro dítě vzorem. Vždy plňte své sliby a nikdy nerušte zákazy. Pokud se stane, že vás vaše dítě přemluví a vy mu povolíte již zakázanou činnost, bude se snažit vás zlomit vždycky. Proto se naučte říkat „ne“ a dodržovat to.

Je těžké být zároveň láskyplným a dobrým rodičem, a přitom dítě vychovávat. Dobrý rodič ale není ten, který dítěti dovolí vše. Nejlepším rodičem je právě ten, který zhodnotí situaci, dá dětem hranice, ale dovolí jim, aby se rozvíjely. A proto ani příliš ochranitelská pozice milujících matek není tou nejsprávnější. Dítě by si mělo být vědomo důsledků svého chování. Znám matky, které dětem píšou domácí úkoly, chystají aktovku i na druhém stupni a pečlivě se snaží napodobit dětské písmo, když zapisují do čtenářských deníků zápisky za své děti. Není to správné. Dítě vyroste, bude se muset spolehnout samo na sebe, ale nedokáže to jednoduše proto, že k tomu nebylo vedeno.

A tak platí „zlatá střední cesta“: Milovat, ale dát volnost a hranice.

 

Foto: Pixmac.cz

 


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu pod tímto článkem jen za 70 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
Share