Umíte si představit léto bez rozmarýnu? Pokud ano, měli byste svůj postoj ještě přehodnotit. Jen málo rostlin se totiž tak typicky pojí s létem jako právě rozmarýn!

 

 

 

Rozmarýn lékařský ve své středomořské domovině tvoří keříky vysoké 0,5 – 2m, kterým se říká „mořská rosa“. Toto krásné jméno mu přinesly kapičky rosy, které se k ránu sráží na keřích rostoucích na březích Středozemního moře. Ty pak během léta vykvétají něžnými modrými kvítky. Pověst praví, že byly původně bílé, ale Panna Marie si přes keř rozmarýnu jednou přehodila blankytně modrý plášť a původně bílé květy rozmarýnu jejím pod pláštěm zmodraly.

Záznamy o hojném užívání rozmarýnu v lékařství, gastronomii i magii pocházejí už z antického Řecka. Je to rostlina ochrany a štěstí a v některých částech Evropy se používá při svatbách místo myrty. V dobách našich prababiček se věřilo, že v každé chalupě má růst rostlina rozmarýnu, protože „zahání zlé a dělá dobrý vzduch“.  V lidovém léčitelství měl široké využití. Silice rozmarýnu mají dezinfekční schopnosti. Rozmarýn je nedílnou součástí přírodních repelentů a deodorantů. Při vnitřním užití uvolňuje napětí, tiší bolest hlavy, mírní astmatické záchvaty a přináší spánek.

Výrazná kořeněná chuť a vůně rozmarýnu byla odedávna využívána lidmi v kuchyni. Listy rozmarýnu se v čerstvém i sušeném stavu používají k ochucení mas, omáček i zeleniny. Během grilovací sezony se bez něj prakticky neobejdeme, obzvláště dobře si rozumí s tučnějším vepřovým, protože napomáhá trávení. Snítky rozmarýnu stačí napíchat do masa, proložit čerstvě nadrceným pepřem, můžete přidat i pár kousků citronu, zabalit do alobalu a dát na pár hodin odležet do ledničky.

Rozmarýn se v našich zeměpisných podmínkách pěstuje jako přenosná rostlina. V zimních měsících  nesnáší teploty klesající pod -20°C, ale nejvíce mu na našich zimách vadí přílišná vlhkost. Ta způsobuje uhnívání kořenů a následně úhyn celé rostliny. Proto je dobré pěstovat rozmarýn v květníku. Zemina pro pěstování rozmarýnu by měla být lehká s příměsí písku a drobného štěrku. V létě rostlinu umístíme na slunné místo a s nástupem prvních mrazíků ji odneseme do místnosti, v níž se teplota pohybuje okolo 5°C. V zimě výrazně omezíme zálivku, protože jak už bylo řečeno, ze všeho nejvíc rozmarýnu vadí právě přílišná vlhkost.

A jeden tip na závěr! Věděli jste, že vypěstovat si vlastní rostlinu rozmarýnu úplně zdarma není žádný problém? Stačí jenom znát někoho, kdo už rozmarýn pěstuje, a požádat jej o řízek. Nedostanete od něj ale kus masa, ale asi 5cm dlouhou větvičku s částečně vyzrálým dřevem. Tu pak stačí částečně zbavit lístků, zapíchnout do hlíny a ona pak v květníku s vhodnou zeminou velmi ochotně zakoření. Za necelý rok pak z větvičky vyroste krásná rostlina.

 

Foto: Pixmac.cz

 


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu pod tímto článkem jen za 70 Kč
Zobrazit formulář pro nákup
Share