Mládí v nákupních centrech

Úno 17, 2015 | Rodina

Dříve se děti bavily pobíhání po návsi a jednoduchými hrami, které dokázaly hrát bez omrzení stále dokola. Podobné scény však dnes dostaneme příležitost spatřit snad jen ve filmech pro pamětníky. Po bezstarostném mládí dřívějších staletí totiž nezbylo ani památky – namísto toho si prarodiče nostalgicky prohlížejí fotografie a vzpomínají na své vlastní dětská léta.

Jejich pubertální vnoučata totiž zmizela a z více či méně rafinovaných pouličních zábav se stal přežitek. Novou náplň nalezla dospívající mládež v konzumním způsobu života a hold tomuto „náboženství“ nevzdávají nikde jinde, než v nákupních centrech. Na jedné straně je to logické – materiální způsob života nebyl nikdy tak dostupný – na druhé straně to vypovídá o smutné realitě víc než co jiného. Dětem, a především těm v dospívajícím věku, už nemá příroda co říct.

Nový smysl života nalezly ve vzájemném předhánění se technologickými či módními novinkami, které se jim podařilo úspěšně vydolovat z rodičovského konta. Pomalu se stáváme svědky nástupu nového standardu: místo víkendových rodinných výletů na hrady a zámky, sportoviště či do parku, se mladí shromažďují v obchodních centrech a celé hodiny bloumají mezi regály. I kdybychom si odmysleli bolestivé zásahy do rodinných rozpočtů, které tyto – mnohdy spontánní, tedy nijak neplánované – výlety způsobují, existuje tu jiný, daleko závažnější aspekt alarmujícího fenoménu.

Psychologové a další odborníci se shodují v tom, že děti a mládež sami sebe ochuzují o podněty klíčové pro zdravý psychický (a koneckonců i fyzický) vývoj. Jednostranná zábava rozvíjí pouze jeden způsob myšlení, učí děti, že všeho je vždy dostatek a kdykoli si zamanou, mohou mít, na co si vzpomenou, snižuje fyzickou kondici a ponouká mládež k nezdravému stravování ve všudypřítomných pobočkách fast-foodových řetězců. Jak však tento neblahý trend zvrátit?

Psychologové mají jasno: dokud rodiče nezačnou o své děti projevovat větší, upřímnější zájem, a dokud jim nebude jedno, jak jejich ratolesti tráví svůj volný čas, k žádné změně zřejmě nedojde. Nákupní centra jsou totiž příliš velké lákadlo – a podobně jako vosa sedne na přichystanou návnadu, i děti snadno podléhají laciným způsobům zábavy, které nevyžadují příliš velkou mentální aktivitu, zato poskytují nespočet falešných příslibů, že i v budoucnu bude všechno dostupné díky (téměř) bezedným finančním zdrojům ochotných mecenášů.